Můj příběh

K fotografii jsem se blíže dostala před více než deseti lety. Kouzlo tohoto řemesla jsem objevila především díky litoměřickému fotoklubu, který mne v mnohém inspiroval, posouval dál a umožnil mi také několikrát vystavovat mé práce.​​ Prázdniny na střední škole pro mne tehdy byly ve znamení brigád, abych si mohla pořídit svou první zrcadlovku od Canonu. 

​

S nástupem na vysokou školu jsem odložila focení na druhou kolej. Po čtyřletém studiu informačních technologií na střední odborné škole a následně po třech letech studia stejného oboru na Karlově Univerzitě jsem ihned šla pracovat do softwarové firmy, kde začala moje kariéra napříč různými technicky zaměřenými obory. Po osmi letech práce v korporátním prostředí i v malých firmách jsem si ale začala uvědomovat, co mě doopravdy baví, co mi dokáže živit duši a pro co mám vždy to největší nadšení. Udělala jsem za celou kariérou, nabytými zkušenostmi a znalostmi tlustou čáru a rozhodla jsem se být fotograf na plný úvazek. Bylo to jedno z nejlepších rozhodnutí mého života. 

​

Být za objektivem je pro mě vždy příjemným zastavením. Když nefotím, pravděpodobně jsem totiž někde v pohybu. V běhu, na kole, na běžkách, v jógové ásaně nebo na dlouhé procházce se psem Lojzou.

​

​